Designéra Petra Novague není potřeba dlouze představovat. Kolo Favorit, slavná R200, hned čtyři nejprestižnější designérská ocenění Red Dot Award a řada dalších. Letos i German Design Award, a to za kolekci tří designových klik Cobra!
„Kdysi někdo slavný a chytrý řekl, že existují tři zásadní produkty, které musí každý velký designér navrhnout: jízdní kolo, židle a vývrtka. Já osobně bych tam klidně doplnil i kliku,“ říká Petr Novague.
Existuje podle vás něco jako „rukopis“ špičkového designéra?
To je složitá otázka, existují dvě roviny přístupu designera k zakázkám. První je taková, že se designér o rukopis snaží a strhává pozornost na sebe, typickým příkladem je značka Starck. Mně osobně je bližší druhá rovina, kdy designér směřuje pozornost na značku, pro kterou zrovna navrhuje, a vytváří její rukopis a její výraz, kterým bude rozpoznatelná od konkurence. Říká se tomu design language.
Jak řešíte konflikty mezi představami designéra a zadáním nebo očekáváním klientů?
Vývoj nové věci je vždy velmi složitá záležitost. Pokud se zadavatel, firma, jednotlivec rozhodne designéra oslovit, tak už to svědčí o tom, že design má být součástí jejich strategie. Což je v naší zemi velmi neobvyklé, proto často máme tak nízkou přidanou hodnotu na výrobcích, které zde vznikají. Jakékoliv diskuze během vývoje tedy vnímám jako malicherné a snažím se držet základní směr, aby společná snaha na konci cesty vygenerovala zisk. Koneckonců to je hlavní cíl, proč dělat výrobky lepšími.
V jaké chvíli je designér při tvorbě spokojený?
Já osobně nejsem spokojený nikdy, ale už mám zkušenost a vím, kdy je design hotov. Zní to banálně, ale je důležité tento moment rozpoznat, protože navrhovat a měnit by mohl člověk donekonečna.
Dokážete si představit život uprostřed designových věcí?
Určitě, design má vlastně každý produkt, jen to lidé nevnímají. To, že se mimořádně povedeným výrobkům říká designovka, je věc druhá. Typickým případem je iPhone nebo Porsche 911, to jsou věci, které budou krásné i za 100 let.
Jaké je vnímání designu v Čechách? Jak u spotřebitelů, tak u výrobců.
Opět složitá otázka, lidé mají v Čechách trochu problém oddělit design od užitého umění, stejně tak si mnohdy pletou design, například nábytkový, s prací bytového architekta. Ten primárně zařizuje interiéry, ale jeho prací není navrhovat židle nebo křesla, která by se sériově vyráběla. Pojem design je u nás hodně nadužíván, to ale na druhou stranu svědčí o tom, že je to lákavý pojem. Ale firem, které reálně mají svůj vlastní designový produkt, určený koncovému uživateli, je v Česku málo.
Jste majitelem studia Novague, jste víc manažer nebo designér?
Z devadesáti procent jsem designér, zbylých deset procent tvoří věci spojené s podporou této mé hlavní činnosti. Povahou jsem spíše živnostník, než abych vedl nějaké velké studio, které bude zaplavovat trh. Myslím, že je třeba přistupovat k této práci uvážlivě a dbát především na kvalitu, ne na kvantitu.
Co vás přivedlo k designu?
Objevil jsem ho až poměrně pozdě, asi v 16 letech, do té doby jsem směřoval spíše k malbě nebo ilustraci. I když jsem čtyři roky strávil na umělecké střední škole, kde se pracovalo s hlínou a výstupem byly tedy spíše sochařské záležitosti. Možná i tam mi došlo, jak důležité je tvarování.
Máte nějaký vzor?
Nemám, vzory jsou nebezpečné. Jsou designéři, kterých si velmi vážím, protože změnili svět. A člověk, ke kterému budu mít stálý obdiv, je Steve Jobs.
Co musí umět designér? Absolvovat školu, mít praxi?
Klíčové je vzdělání. Pokud nerozumíte svému oboru, neovládáte programy, které pro vás budou každodenní rutinou, pak je to problém, který vás dříve či později dožene. Teď je situace zásadně jiná než u naší generace, dnes je nutné studovat ve světě, nezdržoval bych se ani minutu :-), protože konkurence je obrovská. Být dobrým designérem je podobné, jako stát se dobrým sportovcem. Je to dřina a zabere vám to celý život.
Získal jsem řadu prestižních ocenění včetně Red Dot Award. Naposledy pak German Design Award za prémiové kliky společnosti Cobra. Je to pro vás satisfakce?
Mezinárodní ceny se staly přirozenou součástí naší práce. U nás to ještě často funguje přes známosti, někdo dostane lukrativní zakázky od státu nebo státních firem a škol, ale to je dočasné. V západních zemích je množství cen v poměru k počtu věcí, které designér navrhne, dobře čitelným měřítkem kvality. Je to asi podobné jako u filmu, hudby či sportu.
Proč je vůbec pro tak ryze praktický předmět, jakým je klika, důležitý design?
Prý někdo slavný řekl, že velký designér musí navrhnout jízdní kolo, židli a vývrtku. Klidně bych doplnil i kliku. Je to právě ten produkt, který je nenápadný, ale dotýkáte se ho denně, a musí fungovat přirozeně a tak, aby vás neobtěžoval.
Jaké bylo zadání? Elegance – nadčasovost - luxus?
Ano, určitě. Ale také serióznost, solidnost a poctivost. Slova jsou ale jedna věc, přetvořit jejich obsah ve formu ovšem není tak snadné, jak by se mohlo zdát.
Kde berete inspiraci?
Já vlastně nevím, jestli slovo inspirace do designu vůbec patří. Jedná se totiž o zodpovědný proces, který začíná analýzou, a poznatky, které přinese, jsou pak promítnuty do práce designéra. Ten se musí vyhýbat, hledat, nacházet, kultivovat a výsledek musí být jasný a srozumitelný.
Jak probíhala tvorba designu kování Cobra?
Proces designu je stále stejný, fungují určité principy, které striktně dodržuji, abych se vyhnul chybám v tvarování. Začínám vždy skicou, ale brzy přijde 3D modelování a pak návrat ke skicování a tak stále dokola. Když se zdá být design hotov, je třeba vyrobit maketu či prototyp, aby se ověřila ergonomie a to, jak výrobek působí ve skutečnosti. Tohle je velmi podstatný bod. U klik Cobra jsme tiskli tři série maket, abychom odladili myšlenku nové ergonomie.
Je technické řešení kliky pro designéra omezující?
Samozřejmě je omezující, navíc je to typický produkt, kde hraje roli zažitá ustálená forma, určité klišé. Dalším důležitým faktem je to, že designér navrhne kliku, která není určena jen koncovým zákazníkům, ale její osud může ovlivnit také architekt domu či bytu. Na to všechno je třeba při navrhování myslet.
Kdo bude podle vás typický zákazník právě těchto designových a luxusnějších klik?
Člověk, kterému není lhostejné, čím je obklopen. Nesoustředí se pouze na cenu, ale je senzitivní a umí ocenit, že když dva vyrábí totéž, není to totéž.
Nová série klik má záměrně odlišné modely, jedna klika je ergonomicky velmi odvážná, definuje nový typ úchopu, další je hodně jednoduchá a nadčasová…
V čem jste měl v životě „tu největší kliku”?
To vím přesně. Že jsem se narodil svojí mamince, našel jsem svou partnerku a mám svoje děti :-).
